Společně za svým snem . . .

Czech Mix Team


Czech Mix Team o.s., IČO 01290380
Fio banka č.ú.: 2400348670/2010

michalfrantik@seznam.cz , info@bicyklkriz.com, voracova@gmail.com, bozka.kucerova@seznam.cz

Dámynakole.cz: Dostane tým Lawi AUTHOR posilu? Zuzka Neckářová v nové roli

05.05.2016 14:14

Dostane tým Lawi AUTHOR posilu? Zuzka Neckářová v nové roli

 

 

Dvaatřicetiletá silničářka Zuzka Neckářová, závodící za tým Lawi AUTHOR, zažila loni výbornou sezónu. Kromě řady vítězství v ČP žen, stříbrné medaile z národního šampionátu, se nominovala i na Evropské hry, mistrovství světa, dokázala držet krok s širší špičkou při zahraničních UCI závodech. K obhajobě těchto výsledků se ale letos nepostaví. Chystá se na novou roli…čeká potomka. Jak si současný stav užívá? Vrátí se ještě k závodění? Ohlédnutí Zuzky za loňským rokem i plány do budoucna se dočtete v našem rozhovoru…

Reklama
 

Zuzko, nejprve samozřejmě gratulace. Jak se ti právě teď daří?
Děkuji! Jsem ráda, že jsem přežila prvních 14.týdnů , kdy mi bylo pořád špatně a už si to konečně začínám užívat, plánovat.  Navíc jsme se nedávno dozvěděli, že čekáme chlapečka, takže vymýšlíme jméno a Peťa (Petr Novák, můj přítel a bývalý trenér) mu začíná „plánovat“ kariéru :) , máme se krásně.

Loni jsi měla úspěšnou sezónu, byť tě v červenci zbrzdilo zranění, plánovala jsi závodit i letos?
V minulé sezóně se mi neuvěřitelně zadařilo. Všechny cíle, které jsme si s trenérem stanovili, se mi podařily vyplnit, dokonce i ty pro mě naprosto nereálné. Ke konci sezóny jsem si ale začala uvědomovat, že kombinace práce a vrcholový sport není reálná. Věděla jsem, že pokud se vrhneme do příští sezóny opět naplno, budu se muset zase o velký kus posunout, pokud se budu chtít prosadit, nominovat se na větší závody. Ale protože kolem nevydělávám, byla jsem prakticky i přes všechny úspěchy rozhodnutá, že skončím.

Takže problém byl v podmínkách?
K ukončení takového ježdění mě vedly i jiné důvody. Nechci tvrdit, že se u nás ženská silniční cyklistika vůbec nepodporuje, minulý rok jsme měli štěstí a někteří lidé pro nás získali finance navíc, díky kterým jsme si mohli dovolit jet na více než dva české etapové závody. Bohužel se od nás ale na oplátku čeká, že hned nějaký takový závod vyhrajeme. Jak ale máme natrénovat na takové velké závody na českých pohárech, kde jezdíme 40km dlouhé závody (venku se běžně jezdí přes 100 km) bez jakékoliv jiné motivace? Navíc na každý etapový nebo zahraniční závod jsme jely v jiném složení, bez vedení, některé z holek bez motivace, nebylo tu žádné stmelení týmu. Takže přiznávám, že motivace na další sezónu byla ta tam. Navíc ani netuším, zda bych dostala možnost se nominovat na reprezentační výjezdy, neboť jsem několikrát slyšela, že jsem prý už stará… Vše se ale obrátilo až v jeden den, kdy mi zazvonil telefon a já dostala nabídku od italského týmu, že bych za ně mohla závodit. V tu chvíli nastalo veliké přemýšlení. Všude jsem dostala povolení a podporu, v práci, u přítele, všichni byli nadšeni. Pak nastalo ale pár momentů, kdy jsem řekla stop a rozhodla se jít dál a začít jinak a „odznova“.

V pelotonu jsi patřila věkem mezi ty zkušené, ale tvoje závodní kariéra byla poměrně krátká, pět let není moc, prostor pro zlepšení asi byl. Vnímala jsi to také tak?
Ano, vnímala, věděla jsem, že když půjdu do Itálie, že nechci být jen nějaký podružný člen týmu. Na sto procent bych chtěla všechny přesvědčit, že mám na to, i v tomhle věku, být důležitá a potřebná pro tým. Já vlastně nikdy dříve neplánovala, že budu jezdit na kole, závodit a že budu dělat takové výsledky. Moje povaha mě ale nedovoluje dělat věci napůl, což je v cyklistice asi strašné plus. Každý rok mě moje výsledky motivovaly a díky lidem, které jsem potkávala a kteří mě podporovali, jsem se posunovala stále dál.

Posun to byl, na podmínky pracující ženy, raketový…vyjet si nominaci na Evropské hry v Baku, mistrovství světa, to už předpokládá výkonnost…
Za výsledky z minulé sezóny nejvíc vděčím mému Petrovi, trenérovi, který mi cíle stanovil. Já je brala jako hození rukavice, ale rozhodně ne jako nějakou povinnost. Když jsem ale na jaře viděla, kam až mě trénink pod jeho vedením posunul, „musela“ jsem se o splnění vrcholů sezóny alespoň pokusit. Vždycky mě strašně bude mrzet smůla v Baku, byla jsem neuvěřitelně dobře vyladěná a věřila jsem v dobrý výsledek. Pak přišel osudný pád v časovce, zlomený klíček a bylo rázem po všem…

Teď tě čeká krásné období, mateřská dovolená, díváš se trochu dopředu? Plánuješ se k závodění vrátit?
Jak jsem psala, konečně  si to začínám užívat. Strašně se těším na to nové, co přijde, na povinnosti, které nás čekají. Nejdříve jsem plánovala hodně věcí, teda rozhodně ne, že dám pauzu měsíc, dva a sednu na kolo. Pro mě je nejdůležitější rodina a mrňous, který bude na světě. Ke kolu se určitě vrátím. Až to půjde, ráda se začnu vozit. Na co se už ale teď těším, že budeme celá rodina jezdit na závody a fandit na trati s malým našemu taťkovi :) . A já, zda-li a kdy si troufnu na závody, to se uvidí. Rozhodně s Jančou Svobodovou (bývalá česká reprezentantka, pozn. red.), už něco plánujeme :)

12834759_1700580303560208_802683602_n

Kdy jsi byla naposledy na kole?
V listopadu na bajku a myslela jsem, že umřu. Peťa mi říkal, že poznám až budu těhotná. Že prý mi to bude strašně jezdit. No tak nevím, já jsem asi jedna z výjimek. I jsem v tom listopadu běhala, a po 50 min jsem běh musela změnit v chůzi :) Jak se udržuješ v kondici?
Na gauči. Koukám na ČT4 sport nebo Eurosport. Teď teda chodím s naším psíkem ven. :)

Ještě pohled na českou závodní scénu. Koho považuješ za svou nástupkyni?  Která z českých holek má „našlápnuto“ se eventuelně prosadit i v zahraničí?
Mojí „nástupkyní“ se už minulý rok rozhodně stala Nikča Nosková. Myslím, že by měla jít co nejdříve  ven, má na to a navíc se díky jejím úspěchům zahraniční týmy o ni perou, takže ji držím palce, ať toho využije a co nejdříve rozhodně zkusí štěstí jinde, než u nás.

12272732_1700580343560204_1705848580_n

Na co budeš v souvislosti se závoděním vzpomínat?
Za dva roky v silniční cyklistice jsem strašně moc ráda za dvě věci.

Že jsem mohla jezdit pod vedení Jardy Friedeho, který nám dal, i když krátkou, ale velikánskou školu. Byli jsme tým, který dokázal díky Terce Beranové v Rusku vyhrát etapu. Poté co nás dostal na starost Tomáš Konečný jsem se těšila, že i další sezóna bude super škola. Bohužel ale práce měl tolik, že naši ženskou reprezentaci opustil.

A také za možnost jezdit v Czech mix teamu. Jak lidem, kteří se na teamu podílejí, tak holkám, s kterým jsem závody absolvovala. I když jsme na žádnou bednu nevystoupily, byli jsme jeden velký tým a všichni fungovali jako jeden člověk. Bylo to fakt super a moc  za to všem děkuju…

A ještě jedno klišé, jak je to u mnohých nazýváno, pro mě ale důležitá věc. Jsem opravdu strašně vděčná všem, kteří mě v cyklistice podporovali, prali se za mě a pomáhali mě posunout se a dostat se dál, fanouškům….protože bez všech těchto lidí všichni víme, že by to prostě nešlo a neklapalo.

Stále tě vnímáme jako Zuzku Neckářovou, plánuješ svatbu?
Asi nepatřím mezi holky, které o svatbě sní. Není pro mě základem šťastného vztahu, takže svatbu vyloženě neplánuju, ale přeju si, aby náš mrňousek měl stejné příjmení jako mají rodiče. Otázkou je jestli si mě Peťa, za chvíli už táta, bude chtít vzít :)

Za redakci DNK přejeme hodně štěstí a veselou jízdu novým životem!

Autor: Kája P.
Foto: archiv Z.N.